Vilma Kadlečková, redaktorka a prekladateľka pre nakladateľstvo Harlequin, autorka cyklu Legendy o argenitu a nositeľka rôznych literárnych ocenení, ako napríklad cena Akadémie SFFH alebo cena Karla Čapka, ktorá sa narodila 27. Mája 1971 v Prahe a v 90. rokoch spolupracovala na vzniku hry Dračí doupě, predstavila v roku 2013 prvý diel svojej pripravovanej päť-dielnej ságy Mycelium s názvom Jantárové oči. Následne, neskôr toho istého roku, predstavila aj druhý diel a v roku 2014 aj tretí a štvrtý diel tejto rozsiahlej ságy. Ukončenie, teda posledný diel, je plánované na September 2015. Paní Kadlečková bola veľmi milá a poskytla nám rozhovor, v ktorom sa môžete dozvedieť aj niečo o jej novom, pripravovanom diele alebo o budúcnosti sveta Mycelia, teda z argenitového vesmíru!
1. Keďže už dlhé roky píšete knihy, tak predpokladám, že aj rada čítate. Ktorá kniha je vaša najobľúbenejšia?
Oblíbených knih mám celou řadu a těžko vybrat jenom jednu. Kdyby to měla být nějaká opravdová sci-fi klasika, tak to bude Duna od Franka Herberta. Pokud bych měla vybrat něco obskurního, zmíním dnes už skoro zapomenuté Planoucí lesy Venuše od Tonke Dragtové. Je to jednoduchý přímočarý příběh o psychotronice, který ocení spíš mladší čtenáři, ale mě dost možná ovlivnila ze všech knih nejvíc, protože jako dítě jsem ji v jednom období četla pořád dokola. No a pak samozřejmě dobrodružné srdcovky z dětství – Tajuplný ostrov, Tři mušketýři, Magnetová hora, Ztracený obzor, staré sci-fi od Clarka a Asimova, mayovky...
2. Čo Vás vlastne viedlo k tomu, aby ste začali písať vlastné knihy a poviedky?
Štvalo mě, že nikdo nenapsal úplně přesně to, co jsem chtěla číst. Buď autor to nejzajímavější jenom naznačil a nepopsal, nebo na konci všechny postavy pozabíjel. Řekla jsem si, že tohle si tedy líbit nenechám, a někdy ve třinácti letech jsem napsala pětidílné pokračování Tří mušketýrů, kde Athosova syna zachrání astrovévodkyně z vesmíru. (Dneska by se tomu říkalo fanfic.) Pokud vím, tenhle motiv má spousta začínajících autorů. Co si člověk sám neudělá, to nemá. Na ty zatracené spisovatele vůbec není spolehnutí!
3. Kedy ste začali písať svoje prvé dielo a pamätáte si ešte ako tento váš úplne prvý výtvor volal?
Ehm, fakt to chcete vědět...? No tak tedy... "René, zlý otrokář z Kvítečkova". :D Nevím, kolik let mi bylo, ale už jsem tou dobou uměla většinu písmenek. Byla to naprosto brutální fanfikce na dětskou knížku o Neználkovi, pojednávající o (zlém!) otrokáři, kterému se otrokyně záhadným způsobem množí ve sklepě. Vždycky je tam hodil zabalené v pytli a vylezlo jich dvakrát tolik. Nakonec spadl ze schodů a ulomil si hlavu. Tak dopadnou všichni zlí otrokáři! Škoda že jsem to nenazvala Padesát odstínů šedi.
4. Kde ste brali inšpiráciu pri tvorbe série Mycelium?
Zdrojů inspirace bylo víc. Mycelium je rozsáhlé a jednotlivé dějové linky oscilují mezi rovinou "světodějnou" (kde se dá inspirace vystopovat snáze, protože svět Mycelia je vlastně extrapolací naší současnosti) a rovinou "komorní" (kde jsem samozřejmě vycházela z vlastní zkušenosti a z postřehů o svém bezprostředním okolí... ajaj, snad se nikdo nepozná!). Smíchala jsem dohromady všechno možné: světové dění (náznaky "střetu civilizací" můžeme pozorovat všude kolem sebe); ezoteriku (z té si v Myceliu občas dělám dost ošklivou legraci, ale jen díky tomu, že mě to jistou dobu zajímalo); biologii (protože jsem to vymýšlela v době, kdy jsem studovala zahradní architekturu), svůj "argenitový vesmír", který buduju už mnoho let, a hromadu dalších sci-fi rekvizit.
5. Teraz asi očakávaná otázka. Prečo práve huby?
To těsně souvisí s přednáškami o houbových chorobách rostlin, na které jsem tehdy zrovna chodila. Když zahradníkovi chcípne strom, protože mu ve vodivých pletivech bují mycelium parazitické houby, docela to zamrzí; ale co kdyby něco takového bujelo v lidském těle? A jaké kulturní a společenské dopady by to mělo, kdyby takový jev začala nějaká civilizace pokládat za úhelný kámen své identity? Bavilo mě o tomhle přemýšlet. A vůbec; prostě mám houby ráda. Jsou to zvláštní organismy, totálně úchylné a skoro mimozemské. Kloubouk a třeň – to nevymyslíš!
6. Po prečítaní série Mycelium je zrejmé, že máte radi žáner science fiction. Čítate však aj iné žánre?
Ano... čtu i normální knihy. Mimozemšťani nejsou podmínkou. Jediné, co fakt nemám ráda, jsou detektivky. Celý žánr postavený na jednom typu zápletky – proboha proč? Nechápu, co na tom lidi pořád baví.
7. Bolo pre Vás ťažké docieliť vydanie ságy Mycelium a čo by ste odkázal tým, ktorí by chceli tiež raz vydať svoju vlastnú knihu?
Pětidílná sága od české autorky, to vážně není věc, o kterou by se nakladatelé rvali, sotva o ní uslyší. O vydání jsem usilovala dlouho, několikrát jsem celé Mycelium přepisovala, přeskládávala, zkracovala, upravovala, abych se víc přiblížila tomu, co nakladatelé pokládají za komerčně zajímavé. Zadání se několikrát měnilo a vedlo to ke spoustě zbytečné práce. Nakonec rukopis doputoval do Arga, a tam mu dali šanci. Mohla jsem se vrátit k původní neokleštěné podobě (která mi dodnes připadá nejlepší), najít si výtvarníka i grafika dle svého vkusu (Tomáše Kučerovského a Radka Dojivu) a mluvit do výsledné podoby, za což jsem neskonale vděčná. Té knížce jsem absolutně věřila a zřejmě pro mě zůstane výjimečná i nadále, protože vím už teď, že znovu už nebudu mít nervy pustit se do něčeho takhle rozsáhlého. Příště jeden díl, tři sta stran a dost!
Rad pro začínající autory je všude plno. Každý spisovatel vypouští bonmoty, zásady, desatera a vůbec moudrosti všeho druhu. Když se mu vlastní psaní nedaří, tím spíš chodí a učí to všechny kolem. Je dobré si to poslechnout, pečlivě to zvážit – a pak se na to vykašlat a udělat si to po svém.
8. Máte už nejaké plány na ďalšie diela, na ktorých chcete pracovať po dokončení Mycelia? Ak áno mohli by ste nám niečo o tom prezradiť?
Ještě před posledním dílem Mycelia vyjde v Argu knížka "O snovačce a přemyslovi" – je to reedice novely, která kdysi vyšla v dnes už dávno rozebrané antologii "Imperium bohemorum", a tentokrát bude jako samostatná knížka, vázaná a doufejme krásná (obálku dělá opět Tomáš Kučerovský). Co ale budu psát dál, to ještě nevím – nápadů mám víc, několik rozepsaných věcí mi leží v hibernaci v počítači a čeká, jestli na ně bude čas, tak si asi hodím desetistěnnou kostkou...
9. Plánujete sa ešte do sveta Mycelia po vydaní 5. časti, teda v budúcnosti, vrátiť?
Celé Mycelium je jenom výseč událostí z "argenitového vesmíru". Jeho "budoucí historii" mám v hrubých obrysech nastíněnou a je tam spousta událostí, které se ještě nepromítly do žádného konkrétního příběhu. Čili na argenit nejspíš dojde. Určitě ale nebude další díl Mycelia; to je uzavřený příběh, na konci skončí a hotovo. Mám nápad asi na tři povídky, které by se mohly odehrávat pár desítek let po Myceliu, ale těžko říct, jestli seberu odvahu je sepsat. Vždyť ta hrstka postav, které Mycelium přežijou, bude už tou dobou úplně senilní! Nejdůležitější věci se odehrají vskrytu, píše se v Myceliu... tak je radši nechám, ať to pěkně vskrytu v tom domově důchodců doklepou.
Žiadne komentáre:
Zverejnenie komentára